Fit Sports
logo
Projekt Evropské unie

Chcete zažít neuvěřitelné zážitky a spoustu zábavy ?

Tak právě pro Vás máme připravené následující kurzy

Neváhejte a přihlaste se na některou z aktivit

Manipulace - týká se i sportu?

Práce, svět byznysu, politiky, médií ale i sportu, je pro různé manipulativní taktiky doslova rájem. Pokušení je tu totiž větší než kdekoliv jinde…
Cílem manipulace je, zjednodušeně řečeno, přesvědčit druhého, aby přijal vaše argumenty a udělal něco, co ve skutečnosti vůbec udělat nechce. Abychom dosáhli svého cíle, tak občas manipulujeme všichni. Manipulací ovšem můžeme vyvolat pocity viny, strach, pochybnosti, vytvořit i nátlak. Avšak důsledky manipulace mohou být velmi závažné. Nejprve a poznenáhlu se objevují pochybnosti. Dostáváte se do stresu. Ve vztahu s nějakou osobu pociťujete ztrátu sebedůvěry. Vracejí se vám pochybnosti o vlastních schopnostech, odborných znalostech a i lidských kvalitách. Objevují se pocity méněcennosti. Máte dojem, že s tímto člověkem už ani nedokážete komunikovat. Jenom přibližně 20 procent manipulátorů manipuluje vědomě, drtivá většina ani neví, že to dělá. Nechcete-li svoje lidi využívat, raději je pozitivně motivujte a podporujte.

Proč manipulujeme?
Mezi nejčastější důvody patří strach. Z vlastního selhání, bezmoci či neznáma. Dalším je i nedostatek sebedůvěry, protože manipulace poskytuje pocit moci. Zároveň je to také odkoukaný model chování – od rodičů, učitelů, kamarádů i vzorů. A někdy je manipulace jen taková hra, kdy člověk zkouší, co všechno druzí udělají. Někteří z nás manipulují jednoduše proto, že jiné chování neznají.

Rozeznejte způsoby manipulace
Manipulovat můžeme činy i chováním. Manipulujeme i slovy, stavbou vět, volbou výrazů, vyvoláním určitých pocitů. Obecně jsou manipulativní věty, které druhého nutí, aby si vybral, nebo mu naznačují, jaký by měl mít na věc názor: „Měl bys čas spíše v úterý, nebo čtvrtek?“ či „Chcete raději kvantitu, nebo dáváte přednost kvalitě?“

Jedním ze způsobů manipulace je navozování viny. Ovšem soustavné navozování viny může mít destruktivní účinky. Pocit viny zakouší člověk, který pochybil. Pochybení však může být skutečné, nebo pomyslené. Skutečný, objektivní pocit viny pramení za závažného porušení zákona společnosti (nesmí se zabíjet, podvádět, lhát, úmyslně ubližovat…). Tento pocit je u člověka normální a zdravý. Stává se však patologickým, když je nepřiměřený a neodpovídá realitě. Takový pocit viny vyvolává úzkost bytosti štvané pro domnělý zločin. Když pocit viny zesílí, předurčuje neurózu. Tento pocit viny bývá zdrojem nejzávažnějších psychologických poruch. Naše sebehodnocení klesá, pochybujeme úplně o normálních instinktech a nejčistších záměrech. Pokud se nechceme vystavovat konfliktním situacím, zbývá jediný prostředek, únik. Beze slova přijímáme nespravedlivá obvinění, nebráníme se špatnému zacházení, které si nezasloužíme (žádné skutečné provinění neexistuje). Takový pocit viny se může projevovat ve formě nevolnosti, dýchacích potíží, napětí v celém těle či latentní úzkostí. To byl případ i Libora a Romana.
Libor měl potíže se zlomeninou nohy a zády a při odchodu z ordinace lékaře, náhle zazvonil Roman a hned na něj zhurta: „Jak to, že jsi mi neřekl, že je u vás Dušek!“ Libor zalapal po dechu, je úplně zmatený, plný bolesti z ordinace řeší svůj zdravotní stav a náhle přijde otázka, které vůbec nerozumí. Ve městě, kde bydlí je plno Dušků, jeden má autoopravnu, druhý obchod, třetí je jeho spolužák atd. „Tady ve vašich novinách se píše, že má u vás vystoupení!“ V tom Liborovi došlo, že se jedná o herce. Vůbec ovšem nechápe proč se ho Roman nezeptá: „Ahoj, četl jsem ve vašich novinách, že k vám z Prahy přijede herec Dušek s vystoupením, víš o té akci něco?“ Místní noviny nečte velmi často, kulturní akce nesleduje. Způsob Romanovi komunikace v něm vyvolává nepříjemný pocit, jako když školák stojí před tabulí a učitel ho peskuje. Proč by měl vědět, že je u nich nějaký Dušek?
Druhá scénka na podobný způsob následuje vzápětí. V nedalekém městě připravují přednášku s indickým budhistou. Roman volá Liborovi a probírají různé věci a při řeči se Roman jen tak lehce zmíní, že jde s kamarádem Šimonem na tuto přednášku. Nezeptá se jestli Libor by šel taky, jenom konstatuje, že se jí zúčastní. Libor neplánoval na tuto akci jít a tak to bere jako informaci. Večer pak si jde zaplavat do nedalekého bazénu, kde na recepci ho kamarád vyzve, že jdou s jejich partou na tuto přednášku, že určitě by měl jít s nimi také. Tak proč ne, řekne si Libor. Přijde den D, hodiná H a při vstupu na akci potká Libor Romana se Šimonem. Jelikož ti to dva, nemají místo k sezení, snaží se jim maximálně možně najít volné místo k sezení. Načež mu za to Roman agresivně sdělí: „O tom, že jsi šel tady na tu akci, si ještě povíme.!“ Libor je úplně mimo, má z té komunikace špatný pocit a vůbec nerozumí tomu, že se snaží Romanovi vyjít vše možně vstříc a on se ho normálně nezeptá:"Ty jsi chtěl jít s námi na akci?"" Libor má z toho nepříjemný pocit. Roman se neustále v něm snaží vyvolat nějaký pocit viny a vůbec ho jeho názor nezajímá.
Když jednoho dne, přijede odpočatý z relaxace, slyší telefon. Přijde k němu ovšem pozdě a telefon mezitím přestane zvonit. Zjistí, že volá Roman. Jelikož ten má poslední dobou různé trable, tak se snaží mu zavolat okamžitě zpět. Ale nikdo mu to nebere. Volá po patnácti minutách znovu, po dvaceti atd. až najednou přijde sms zpráva, že se chtěl jenom zeptat na nějakého trenéra a že se mu ozve večer po návratu zpět z výletu někde ve Zlíně. To už Libor opravdu zuří, má pocit, že si z něj Roman střílí. Večer žádné ozvání neproběhne a tak Libor vybuchne. Na emaily mnohdy neodpoví a Libor vnímá, že jej vůbec nerespektuje, jeho názor ho nezajímá a má z komunikace nedobré pocity. Po čase už s ním, na základě těchto negativních zkušeností, které se nakumulují, komunikovat ani není schopen; pociťuje totiž obrovský stres. Má dojem, že jediným východiskem pro něj je únik. Začne se postupně ptát, co mu přináší jeho vztah; Zajímá se Roman o jeho názor? Vyslechne ho? Je mu oporou v krizových situacích? Je empatický a tvoří pozitivní atmosféru? Má dobré vztahy v rodině, na pracovišti a v nejbližším okolí? Podporuje a respektuje svého parťáka? Je slušný? Vzpomene si na jeho narozeniny? Má zájem s ním trávit volný čas, dovolenou, prázdniny? Může s ním sdílet své zážitky či problémy? Je nějaký důvod či důvody, aby v tomto vztahu pokračoval? V případě, že odpovědi na tyto otázky jsou spíše záporné, je zřejmé, že vztah nebude mít dlouhého trvání. Každý člověk totiž hledá harmonii a chce být šťastný. A to se týká i vztahů.

Manipulace ve sportu se mnohdy týká i ovlivňování výsledků. Ovlivňování a manipulace s výsledky sportovních utkání se označuje jako match fixing. Zřejmým motivem tohoto jednání je snaha získat neoprávněnou výhodu při sázce na sportovní událost. Účastník nebo skupina účastníků na kurzové, dostihové a jiné sportovní sázce může díky této výhodě anticipovat výsledek vypsané sázkové příležitosti a tak na této nezákonné aktivitě ekonomicky profitovat.

Problém ovlivňování zápasů má nadnárodní charakter. V říjnu 2014 byla mezinárodními fotbalovými asociacemi ve spolupráci s Interpolem zahájena celosvětová kampaň proti ovlivňování výsledků zápasů. Některé státy EU přijaly zákonné nebo podzákonné normy, které umožňují národnímu regulačnímu orgánu omezit škálu vypsaných sázkových příležitostí. Některé státy zakazují sázky na určitý druh zápasů nebo druh sportu vůbec. Např. je zakázáno sázení na takové zápasy, jejichž účastníky jsou osoby mladší 18 let, protože mladiství jsou vůči korupčnímu tlaku zranitelnější. Dále není např. provozovatelům hazardních her povoleno vypsat sázkové příležitosti na sporty, v nichž jsou výkony sportovců hodnoceny porotou rozhodčích, jako jsou gymnastika nebo krasobruslení. Rovněž bývají zakázány tzv. mikro sázky (micro-bets), tj. sázky na jednotlivé dílčí události během sportovního utkání, jako jsou např. penalta, červená karta, úspěšnost podání při tenisu, které jsou často uzavírány jako live sázky v průběhu zápasu. Důvodem všech těchto restrikcí při kurzovém sázení na sport je prevence korupce a podvodů.

Příkladem manipulace zápasů v ČR je kauza z ledna 2015, kdy Policie ČR obvinila 25 osob v souvislosti s podplácením rozhodčích zápasů nižších tříd fotbalových soutěží ve Středočeském kraji (podpláceni byli, aby zápas ovlivnili, ale také proto, aby rozhodovali nestranně).
 

10.12.2018 @ 04:26