Fit Sports Club |
![]() |
Problematika náhlého úmrtí ve sportu je téma, které se skloňuje tak
často, jak často se kladou otázky, zda lze tomuto úmrtí zabránit.
Těžký úraz či nemoc a vztahy
Každý druhý člověk v těžké životní situaci požádal někoho
o pomoc, lidé se obraceli především na členy rodiny či přátele.
Psychologa či psychiatra vyhledala zhruba třetina, čtvrtina lidí pak
užívala antidepresiva. Svou oporou nejčastěji příjemně překvapily
vlastní děti. Naopak zklamání přišlo především od lékařů,
v případě nemocných nebo lidí po úrazu, ale i od zaměstnavatele a
někdy také od partnerů.
Vážné životní situace mají vliv na stabilitu rodiny, dochází
k narušení vztahů a k novému uspořádání. Často proměňují i role
členů domácnosti a dělbu práce v rodině. „Táta podnikal sám na sebe
jako řemeslník, něco jako hodinový manžel. Když onemocněl, byla jsem
naštvaná, že rodiče nemají žádnou rezervu na hypotéku. Z maminčina
platu se pokryla jen ta hypotéka a já jsem dělala na recepci a živila celou
domácnost,“ posteskla si sedmadvacetiletá respondentka.
„Syn odešel z vysoké školy, aby vydělával,“ popsala situaci ve své
rodině devětačtyřicetiletá žena, která kvůli těžké nemoci nemohla
pracovat.
Harmonické vztahy se posílí, problematické skončí
„U rodinných vztahů výzkum ukázal následující pravidla: Pokud byly
vztahy harmonické a stálé ještě před událostí, mají tendenci vydržet a
nerozpadnout se, naopak se posílí. Pokud však byly problematické, nevydrží
a rozpadají se,“ doplnila Švábová.
„V roce 2016 jsem měla nepříjemný úraz s rukou, pád na ledě. Byla
jsem v nemocnici a do toho se na mě vykašlal přítel. Vyhrabala jsem se
z toho, potom byl nový přítel. Jenže pak se do mě pustily nemoci,
borelióza, játra, mononukleóza a přítel mě zase opustil. Když jste na to
sám, je to hodně náročný,“ svěřila se v průzkumu se svou špatnou
zkušeností třiatřicetiletá žena.
„Jsem dlouhodobě nemocná, mám rakovinu, ale manželství mi vydrželo.
Naopak nás to ještě víc stmelilo, vážíme si víc jeden druhého,“
zmínila čtyřiačtyřicetiletá žena.
Smrt a sportovní výkon
Prvním historicky registrovaným člověkem, jenž zemřel po náročném
sportovním výkonu, byl řecký voják, který v roce 490 před naším
letopočtem doběhl z Maratonu do Atén, aby zvěstoval vítězství Řeků nad
Peršany. Posledním registrovaným sportovcem, co zkolaboval na trávníku, je
fotbalista anglického Boltonu.
Staří ranhojiči tvrdili, že tělo má jít do hrobu zhuntované. Dnešní
sportovci si tato slova často berou k srdci. A to doslova. Nejen o tom jsem
si povídal s člověkem nad jiné povolaným. Se specialistou na sportovní
medicínu MUDr. Ivanem Dojčárem. Jeho zkušenosti jsou poměrně znepokojivé,
poněvadž smrt nevysedává v šatně nikde na světě. Často chodí se
sportovci ruku v ruce do ringu, na trávník anebo na kurt.
MUDr. Ivan Dojčár, lékař pro sportovní medicínu a srdeční diagnostiku,
ordinoval ve Znojmě v posledních letech na šesti různých místech. Jeho
nynější pracoviště se nachází na znojemské Jarošově ulici číslo
11.
Pane doktore, než se dostaneme k tomu, jaká je situace na znojemském okrese,
můžete mi laicky popsat, jaké jsou vlastně příčiny náhlých
kardiálních epizod?
V první skupině jsou srdeční vady, ať už vrozené či získané. Ve
druhé skupině jde o naprosto zdravé jedince, kde dochází k diskrepanci
(podstatný rozdíl – pozn. redakce) mezi náročností sportovního procesu
a individuálními funkčními možnostmi sportovce a jeho oběhového systému.
Příznivci fotbalu si dobře pamatují hráče, jakými byli Foe, Zehér,
Puerta nebo Dani Alvés. Je pro mě šokující prohlášení hráčů
Tottenhamu, kteří viděli kolaps Muamby a kolektivně prohlašují, že se
podrobí preventivním prohlídkám, aby předešli podobné situaci. Je to
vůbec možné v podmínkách anglické nejvyšší soutěže, která je
považována za nejkvalitnější na světě?
Mám tomu rozumět tak, že v kolébce fotbalu, v Anglii, začínají pomalu
přicházet na to, že v jejich prestižní soutěži je cosi dlouhodobě
opomíjeno?
Přesně tak jsem to myslel.
Dá se těmto tragickým epizodám zabránit? Respektive existuje účinná
prevence podobných situací?
Účinná prevence kardiálních příhod existuje v první skupině, kde
dominují vrozené srdeční vady. Když v době hokejové extraligy ve Znojmě
začala důsledná prevence i u mládežnických oddílů, diagnostikovali
jsme v nejmladší žákovské kategorii pět vrozených srdečních vad.
Vyřazením ze skupiny extrémně zatěžovaných kolektivů a stanovením
přiměřené pohybové aktivity u těchto dětí se možná zabránilo
pozdějším kardiálním příhodám.
Vyřadil jste někdy kvůli tomu hráče z mančaftu?
Před dvěma lety hokejovému mužstvu Třebíče pro závažné poruchy
srdečního rytmu dva hráče, kteří museli definitivně ukončit sportovní
kariéru. Přesto ani zcela normální nález při preventivní prohlídce není
zárukou toho, že nedojde k mimořádné události. Nejčastější
příčinou je předčasné zatížení organismu po nemoci a následné
komplikace. Televizní diváci mohli vidět dramatickou situaci srdeční
zástavy rovněž u třebíčského hokejisty v utkání s Olomoucí. Jen
díky pohotové první pomoci hráčů Olomouce se podařilo včas srdeční
činnost obnovit. Postižený hráč byl přitom dva měsíce před epizodou
zcela zdráv a byl jedním z nejlépe trénovaných. Příčinou bylo
předčasné zahájení činnosti při zápalu plic a následný zánět
srdečního svalu se srdečním selháním při zátěži.
Jaká je náplň preventivních sportovních prohlídek? Umožní vůbec
konkrétně definovat jedince ohrožené kardiálním rizikem?
Minimální náplň sportovních prohlídek spočívá v důsledném
vyšetření rodinné a osobní anamnézy, v komplexním fyzikálním
vyšetření jak interního, tak pohybového ústrojí. Důležité je rovněž
klidové EKG vyšetření.
Co z toho považujete za nejdůležitější?
Z pohledu odhalení kardiálního rizika, považuji za nejdůležitější
přesné odebrání osobní a rodinné anamnézy, fyzikální vyšetření srdce
a zhodnocení EKG křivky v klidu a při zátěži. V anamnéze pátráme po
stavech bezvědomí nejen u sportovce, ale i u jeho rodičů a sourozenců.
Kombinace pozitivní anamnézy a abnormálního EKG záznamu umožňuje
diagnostikovat geneticky vzácnou vrozenou srdeční vadu se synkopálními
stavy (bezvědomí) a může být příčinou náhlé smrti. Bez EKG záznamu
jsou tyto stavy často chybně diagnostikované. Je znám případ dívky
trpící opakovanými náhlými ztrátami vědomí při tělesné zátěži,
která byla dvanáct let sledována pro epilepsii, než jí byl proveden EKG
záznam a stanovena správná diagnóza. Fyzikální vyšetření srdce,
odhalení šelestů, arytmií (nepravidelností srdeční akce) jsou důvodem
k ECHO kardiografickému vyšetření a odhalení organických srdečních vad.
Zjištění arytmií je důvodem k Holterovskému monitorování EKG záznamu
minimálně 24 hodin. Všechna doplňková vyšetření jsou důležitá pro
odhalení arytmogenního původu stavů bezvědomí. Je potřeba si uvědomit,
že čtvrtina populace je za život postižena synkopou. Nejvyšší úmrtnost
mají jednoznačně kardiogenní arytmogenní synkopy, způsobené poruchami
srdečního ryt-mu. Ty jsou převážnou příčinou úmrtí při sportu,
o jejich odhalení usilujeme.
Jsou vrcholoví sportovci rizikovější než rekreačně sportující
jedinci?
Záleží na tom, z jakého pohledu se na riziko díváme. U vrcholového
sportovce spočívá hlavní riziko v extrémním fyzickém zatížení, které
je vyšší než možnosti organismu. Dalším rizikem je nedoléčení nemocí
a předčasný návrat na sportoviště spojený s vysokým kardiálním
rizikem. Sportovec je motivován finančně a nechce přijít o místo
v družstvu. Jeho výhodou je trvalý lékařský dohled a pravidelná účast
na preventivních prohlídkách. Riziko rekreačního sportovce spočívá
v tom, že o své kardiální nemoci nemusí vědět a nezná hranici svých
fyzických možností, ani hranici případného rizika. Pokud sportuje sám a
nemá potíže, je riziko nízké. Pokud chce překonat sám sebe, či lépe
trénovaného přítele, riziko pochopitelně narůstá. Platí zásada, že
systematicky trénující sportovec (rozumí se tři a více tréninkových
jednotek týdně) by alespoň jednou za dva roky měl absolvovat preventivní
prohlídku. Po prodělané nemoci, kdy mu razantně klesla výkonnost, nebo se
necítí dobře, by se měla prohlídka opakovat. Klíčovým vyšetřením při
tom zůstává zátěžový ergometrický test, který dá zásadní odpověď
na kardiální riziko vyšetřovaného jedince.
Mohou rizikoví jedinci vůbec sportovat?
Rozlišujeme závodní a rekreační sport. Závodní sport u kardiálně
rizikových jedinců nelze doporučit. O těchto jednotlivcích víme. Jsou
informovaní stejně jako jejich oddíl. Bohužel často riziko ignorují.
Profesionální sportovci jsou ochotni převzít riziko na sebe a podepíšou
oddílu revers. Oddíly by pak tyto jedince neměly vázat profesionální
smlouvou. Většina vyjmenovaných zemřelých fotbalistů byla diagnostikovaná
jako kardiálně riziková.
Jak to je u rekreačního sportu?
Rekreační sport nutno u každého rizikového jedince řešit individuálně.
Absolutní zákaz rekreačního sportu, stejně jako školní tělesné
výchovy, je zcela výjimečný. Týká se jedinců s těžkými vrozenými
srdečními vadami, závažnými poruchami srdečního rytmu a genetických
kardiovaskulárních nemocí s rizikem náhlé smrti. O tom, co je pro daného
člověka bezrizikové a přínosné a kde je hranice rizika, musí rozhodnout
lékař po jeho komplexním vyšetření. Absolutní absence pohybové aktivity
je nevhodná jak pro kardiálně rizikové pacienty, tak pro děti se
zdravotním postižením. Absolutní osvobození od školní tělovýchovy
(často na přání rodičů bez racionálních důvodů) je stejně
nebezpečné jako nadměrná aktivita. Kromě kardiálních dopadů nutno
počítat i se závažnými sociálními dopady (izolace od kolektivu,
depresivní ladění a podobně).
Jaká je dostupnost preventivních prohlídek pro sportovce nižších
soutěží či individuálně trénujících sportovců?
Dostupnost preventivních prohlídek pro sportovce Znojemska a sousedních
okresů je zcela bezproblémová. Pracoviště tělovýchovného lékařství ve
Znojmě na Jarošově ulici se od letošního roku věnuje výhradně
tělovýchovnému lékařství. Sportovci se mohou k vyšetření objednat
nezávisle na své výkonnosti nebo na výši sportovní soutěže, kterou
absolvují. Záleží na každém z nich, zda chce mít více informací
o své trénovanosti a případném zdravotním riziku provozovaného
sportu.
Zdroj: http://www.znojemsko.cz/…v-satne/2152
13.04.2021 @ 21:37