Smrt nevysedává v šatně

Problematika náhlého úmrtí ve sportu je téma, které se skloňuje tak často, jak často se kladou otázky, zda lze tomuto úmrtí zabránit.
Těžký úraz či nemoc a vztahy
Každý druhý člověk v těžké životní situaci požádal někoho o pomoc, lidé se obraceli především na členy rodiny či přátele. Psychologa či psychiatra vyhledala zhruba třetina, čtvrtina lidí pak užívala antidepresiva. Svou oporou nejčastěji příjemně překvapily vlastní děti. Naopak zklamání přišlo především od lékařů, v případě nemocných nebo lidí po úrazu, ale i od zaměstnavatele a někdy také od partnerů.
Vážné životní situace mají vliv na stabilitu rodiny, dochází k narušení vztahů a k novému uspořádání. Často proměňují i role členů domácnosti a dělbu práce v rodině. „Táta podnikal sám na sebe jako řemeslník, něco jako hodinový manžel. Když onemocněl, byla jsem naštvaná, že rodiče nemají žádnou rezervu na hypotéku. Z maminčina platu se pokryla jen ta hypotéka a já jsem dělala na recepci a živila celou domácnost,“ posteskla si sedmadvacetiletá respondentka.
„Syn odešel z vysoké školy, aby vydělával,“ popsala situaci ve své rodině devětačtyřicetiletá žena, která kvůli těžké nemoci nemohla pracovat.
Harmonické vztahy se posílí, problematické skončí
„U rodinných vztahů výzkum ukázal následující pravidla: Pokud byly vztahy harmonické a stálé ještě před událostí, mají tendenci vydržet a nerozpadnout se, naopak se posílí. Pokud však byly problematické, nevydrží a rozpadají se,“ doplnila Švábová.
„V roce 2016 jsem měla nepříjemný úraz s rukou, pád na ledě. Byla jsem v nemocnici a do toho se na mě vykašlal přítel. Vyhrabala jsem se z toho, potom byl nový přítel. Jenže pak se do mě pustily nemoci, borelióza, játra, mononukleóza a přítel mě zase opustil. Když jste na to sám, je to hodně náročný,“ svěřila se v průzkumu se svou špatnou zkušeností třiatřicetiletá žena.
„Jsem dlouhodobě nemocná, mám rakovinu, ale manželství mi vydrželo. Naopak nás to ještě víc stmelilo, vážíme si víc jeden druhého,“ zmínila čtyřiačtyřicetiletá žena.
Smrt a sportovní výkon
Prvním historicky registrovaným člověkem, jenž zemřel po náročném sportovním výkonu, byl řecký voják, který v roce 490 před naším letopočtem doběhl z Maratonu do Atén, aby zvěstoval vítězství Řeků nad Peršany. Posledním registrovaným sportovcem, co zkolaboval na trávníku, je fotbalista anglického Boltonu.
Staří ranhojiči tvrdili, že tělo má jít do hrobu zhuntované. Dnešní sportovci si tato slova často berou k srdci. A to doslova. Nejen o tom jsem si povídal s člověkem nad jiné povolaným. Se specialistou na sportovní medicínu MUDr. Ivanem Dojčárem. Jeho zkušenosti jsou poměrně znepokojivé, poněvadž smrt nevysedává v šatně nikde na světě. Často chodí se sportovci ruku v ruce do ringu, na trávník anebo na kurt.

MUDr. Ivan Dojčár, lékař pro sportovní medicínu a srdeční diagnostiku, ordinoval ve Znojmě v posledních letech na šesti různých místech. Jeho nynější pracoviště se nachází na znojemské Jarošově ulici číslo 11.
Pane doktore, než se dostaneme k tomu, jaká je situace na znojemském okrese, můžete mi laicky popsat, jaké jsou vlastně příčiny náhlých kardiálních epizod?
V první skupině jsou srdeční vady, ať už vrozené či získané. Ve druhé skupině jde o naprosto zdravé jedince, kde dochází k diskrepanci (podstatný rozdíl – pozn. redakce) mezi náročností sportovního procesu a individuálními funkčními možnostmi sportovce a jeho oběhového systému. Příznivci fotbalu si dobře pamatují hráče, jakými byli Foe, Zehér, Puerta nebo Dani Alvés. Je pro mě šokující prohlášení hráčů Tottenhamu, kteří viděli kolaps Muamby a kolektivně prohlašují, že se podrobí preventivním prohlídkám, aby předešli podobné situaci. Je to vůbec možné v podmínkách anglické nejvyšší soutěže, která je považována za nejkvalitnější na světě?
Mám tomu rozumět tak, že v kolébce fotbalu, v Anglii, začínají pomalu přicházet na to, že v jejich prestižní soutěži je cosi dlouhodobě opomíjeno?
Přesně tak jsem to myslel.
Dá se těmto tragickým epizodám zabránit? Respektive existuje účinná prevence podobných situací?
Účinná prevence kardiálních příhod existuje v první skupině, kde dominují vrozené srdeční vady. Když v době hokejové extraligy ve Znojmě začala důsledná prevence i u mládežnických oddílů, diagnostikovali jsme v nejmladší žákovské kategorii pět vrozených srdečních vad. Vyřazením ze skupiny extrémně zatěžovaných kolektivů a stanovením přiměřené pohybové aktivity u těchto dětí se možná zabránilo pozdějším kardiálním příhodám.
Vyřadil jste někdy kvůli tomu hráče z mančaftu?
Před dvěma lety hokejovému mužstvu Třebíče pro závažné poruchy srdečního rytmu dva hráče, kteří museli definitivně ukončit sportovní kariéru. Přesto ani zcela normální nález při preventivní prohlídce není zárukou toho, že nedojde k mimořádné události. Nejčastější příčinou je předčasné zatížení organismu po nemoci a následné komplikace. Televizní diváci mohli vidět dramatickou situaci srdeční zástavy rovněž u třebíčského hokejisty v utkání s Olomoucí. Jen díky pohotové první pomoci hráčů Olomouce se podařilo včas srdeční činnost obnovit. Postižený hráč byl přitom dva měsíce před epizodou zcela zdráv a byl jedním z nejlépe trénovaných. Příčinou bylo předčasné zahájení činnosti při zápalu plic a následný zánět srdečního svalu se srdečním selháním při zátěži.
Jaká je náplň preventivních sportovních prohlídek? Umožní vůbec konkrétně definovat jedince ohrožené kardiálním rizikem?
Minimální náplň sportovních prohlídek spočívá v důsledném vyšetření rodinné a osobní anamnézy, v komplexním fyzikálním vyšetření jak interního, tak pohybového ústrojí. Důležité je rovněž klidové EKG vyšetření.
Co z toho považujete za nejdůležitější?
Z pohledu odhalení kardiálního rizika, považuji za nejdůležitější přesné odebrání osobní a rodinné anamnézy, fyzikální vyšetření srdce a zhodnocení EKG křivky v klidu a při zátěži. V anamnéze pátráme po stavech bezvědomí nejen u sportovce, ale i u jeho rodičů a sourozenců. Kombinace pozitivní anamnézy a abnormálního EKG záznamu umožňuje diagnostikovat geneticky vzácnou vrozenou srdeční vadu se synkopálními stavy (bezvědomí) a může být příčinou náhlé smrti. Bez EKG záznamu jsou tyto stavy často chybně diagnostikované. Je znám případ dívky trpící opakovanými náhlými ztrátami vědomí při tělesné zátěži, která byla dvanáct let sledována pro epilepsii, než jí byl proveden EKG záznam a stanovena správná diagnóza. Fyzikální vyšetření srdce, odhalení šelestů, arytmií (nepravidelností srdeční akce) jsou důvodem k ECHO kardiografickému vyšetření a odhalení organických srdečních vad. Zjištění arytmií je důvodem k Holterovskému monitorování EKG záznamu minimálně 24 hodin. Všechna doplňková vyšetření jsou důležitá pro odhalení arytmogenního původu stavů bezvědomí. Je potřeba si uvědomit, že čtvrtina populace je za život postižena synkopou. Nejvyšší úmrtnost mají jednoznačně kardiogenní arytmogenní synkopy, způsobené poruchami srdečního ryt-mu. Ty jsou převážnou příčinou úmrtí při sportu, o jejich odhalení usilujeme.
Jsou vrcholoví sportovci rizikovější než rekreačně sportující jedinci?
Záleží na tom, z jakého pohledu se na riziko díváme. U vrcholového sportovce spočívá hlavní riziko v extrémním fyzickém zatížení, které je vyšší než možnosti organismu. Dalším rizikem je nedoléčení nemocí a předčasný návrat na sportoviště spojený s vysokým kardiálním rizikem. Sportovec je motivován finančně a nechce přijít o místo v družstvu. Jeho výhodou je trvalý lékařský dohled a pravidelná účast na preventivních prohlídkách. Riziko rekreačního sportovce spočívá v tom, že o své kardiální nemoci nemusí vědět a nezná hranici svých fyzických možností, ani hranici případného rizika. Pokud sportuje sám a nemá potíže, je riziko nízké. Pokud chce překonat sám sebe, či lépe trénovaného přítele, riziko pochopitelně narůstá. Platí zásada, že systematicky trénující sportovec (rozumí se tři a více tréninkových jednotek týdně) by alespoň jednou za dva roky měl absolvovat preventivní prohlídku. Po prodělané nemoci, kdy mu razantně klesla výkonnost, nebo se necítí dobře, by se měla prohlídka opakovat. Klíčovým vyšetřením při tom zůstává zátěžový ergometrický test, který dá zásadní odpověď na kardiální riziko vyšetřovaného jedince.
Mohou rizikoví jedinci vůbec sportovat?
Rozlišujeme závodní a rekreační sport. Závodní sport u kardiálně rizikových jedinců nelze doporučit. O těchto jednotlivcích víme. Jsou informovaní stejně jako jejich oddíl. Bohužel často riziko ignorují. Profesionální sportovci jsou ochotni převzít riziko na sebe a podepíšou oddílu revers. Oddíly by pak tyto jedince neměly vázat profesionální smlouvou. Většina vyjmenovaných zemřelých fotbalistů byla diagnostikovaná jako kardiálně riziková.
Jak to je u rekreačního sportu?
Rekreační sport nutno u každého rizikového jedince řešit individuálně. Absolutní zákaz rekreačního sportu, stejně jako školní tělesné výchovy, je zcela výjimečný. Týká se jedinců s těžkými vrozenými srdečními vadami, závažnými poruchami srdečního rytmu a genetických kardiovaskulárních nemocí s rizikem náhlé smrti. O tom, co je pro daného člověka bezrizikové a přínosné a kde je hranice rizika, musí rozhodnout lékař po jeho komplexním vyšetření. Absolutní absence pohybové aktivity je nevhodná jak pro kardiálně rizikové pacienty, tak pro děti se zdravotním postižením. Absolutní osvobození od školní tělovýchovy (často na přání rodičů bez racionálních důvodů) je stejně nebezpečné jako nadměrná aktivita. Kromě kardiálních dopadů nutno počítat i se závažnými sociálními dopady (izolace od kolektivu, depresivní ladění a podobně).
Jaká je dostupnost preventivních prohlídek pro sportovce nižších soutěží či individuálně trénujících sportovců?
Dostupnost preventivních prohlídek pro sportovce Znojemska a sousedních okresů je zcela bezproblémová. Pracoviště tělovýchovného lékařství ve Znojmě na Jarošově ulici se od letošního roku věnuje výhradně tělovýchovnému lékařství. Sportovci se mohou k vyšetření objednat nezávisle na své výkonnosti nebo na výši sportovní soutěže, kterou absolvují. Záleží na každém z nich, zda chce mít více informací o své trénovanosti a případném zdravotním riziku provozovaného sportu.

Zdroj: http://www.znojemsko.cz/…v-satne/2152

12.12.2018 @ 00:57