Fit Sports
logo
Projekt Evropské unie

Chcete zažít neuvěřitelné zážitky a spoustu zábavy ?

Tak právě pro Vás máme připravené následující kurzy

Neváhejte a přihlaste se na některou z aktivit

Důvěra a sport

Rutina kvalitního tréninku dává jezdci důvěru v koně,
důvěra v koně dává jezdci jistotu a sebedůvěru,
sebedůvěra jezdce plodí u koně důvěru v jezdce


Ve skokové přípravě jezdecké dvojice hraje velkou roli rutina a z ní vycházející znalost reakcí koně – jak těch fyzických, tak těch mentálních, včetně průsečíků, kde se tyto dvě roviny setkávají a vzájemně ovlivňují… Rutina tvoří ale také základ vzniku další velmi významné veličiny ve sportovním partnerství s koněm – důvěry. Ta je základním a přirozeným postojem a emocí, bez které partnerství nemůže existovat. Vztahuje se k budoucnosti – je to očekávání, spolehnutí se – a musí být proto vybudovaná na zkušenostech.
Rutina v tréninku tedy buduje v jezdci důvěru v koně a ujišťuje ho v dobré schopnosti předvídat reakce svého partnera. Jako každá důvěra je ale i ta mezi koněm a jezdcem křehká, a proto by měl trenér citlivým přístupem a soustředěným, precizním odhadem situace eliminovat stavy, kdy se rutina v tréninku výrazně a dramaticky narušuje a důvěra hroutí. Právě to je totiž základní funkcí trenéra, který stojí vprostřed kolbiště a za každého ročního období, počasí a osobního rozpoložení vlévá jezdcům do žil optimismus, chuť do práce, a ukazuje cestu i ve chvílích, kdy se jezdci cesta ztrácí.
Naopak důvěra koně v jezdce, ta kterou kůň vrací zpátky, vychází z jistoty jezdce. Ten nejistý bez důvěry ve svého koně, vybudované dobrým tréninkem, není schopen utvrdit váhavého koně v ničem, ať už jde o překonání skoku na závodech anebo projetí okolo igelitu.
Tato neměnná posloupnost je důvodem, proč investovat do jezdeckého sportu, nešetřit na sobě a pustit se do přípravy naplno. Jen s koněm, kterého jezdí jezdec stabilně, si dokáže srovnat a vybudovat vztah, který se díky korekcím a nasměrování trenérem vyvine sportovně tam, kam sahají fyzické schopnosti obou atletů – ať už je cílovou stanicí parkur L, anebo má dvojice ambice na mezinárodní starty v těžkých soutěžích.

Lze obnovit ztracenou důvěru?
Ať již ve vztahu k zvířeti je důležitá důvěra, tak i ke spoluhráči v jakémkoli týmovém sportu. Obnovit důvěru je jednou z nejtěžších věcí, se kterými se v jakémkoli vztahu můžete potkat. Když někomu důvěřujeme, nebojíme se chovat se před ním hloupě a sdílíme s ním všechny naše obavy a naděje. Důvěra je to, co nám umožňuje milovat a přijímat lásku. Když je důvěra narušená, cítíme se podvedeně a bojíme se dalšího zklamání. Pokud vám za to váš vztah ovšem stojí a milujete toho druhého, je možné získat jeho důvěru zpět a zachránit vztah, který to může dokonce i posílit.
Měli byste si dát nějakou dobu odstup a nevídat se s tím, kdo vám ublížil, případně jehož důvěru chcete získat zpět. Nejprve je nutné překonat bolest. Pokud vám ten druhý ublížil je důležité se z toho vzpamatovat a mít trochu času jen pro sebe.
• V zápalu vášně byste mohli říct něco, čeho byste později litovali. Je těžké myslet jasně a mohli byste říct i něco, co byste později nemohli vzít zpět. Vaše pocity jsou důležité, ale není dobré se jimi nechat ovládnout.
• Bude těžké nemyslet na to, co se stalo, ale pokuste se o to, alespoň na chvíli. Věnujte se něčemu, co vás baví – jeďte na výlet do hor, vyrazte na dovolenou, věnujte se sportu, nebo si s někým popovídejte. Prozatím byste měli zapomenout na to, co se stalo.
Nedělejte ze sebe oběť. Jste sice obětí okolností, ale neměli byste se tak chovat. Vidíte ten rozdíl? Oběť okolností si uvědomuje, že byla důvěra narušena při jednom incidentu, zatímco oběť si myslí, že je zničen celý vztah. Oběť okolností se chce přes daný incident přenést, zatímco oběť chce jen truchlit a myslet na bolest, kterou jí ten druhý způsobil.
Uvědomte si, že není vše ztraceno. Po zradě ve vztahu je snadné si myslet, že se vám zhroutil celý svět a že je vše ztraceno. Není to ale pravda. Váš život je stále plný pozitivních věcí. Musíte jen vědět, kde je hledat. Připomínejte si to a bude pro vás snadnější vybudovat novou důvěru.
Zamyslete se nad vším, co vám v životě zůstalo. Vaši přátelé, rodina a zdraví jsou to nejdůležitější, co máte i v případě, že se zrada týkala jedné z těchto věcí. Uvědomte si, jaké štěstí máte, že máte kolem sebe lidi, kteří vás mají rádi.
Snažte se dívat se na svět pozitivníma očima. Pravděpodobně pro vás nebude snadné vnímat zradu jako pozitivní věc, ale když se o to pokusíte, bude to možné. Uvědomte si, že jste zjistili důležité věci o sobě i o tom druhém. Pokud se rozhodnete ve vztahu dále pokračovat, budete tyto věci moci využít k tomu, aby se podobné incidenty už nikdy neopakovaly.
Nedělejte nic, co byste si důkladně nepromysleli. Když nás zradí někdo, na kom nám záleží a zničí tím naši důvěru většinou se ho snažíme instinktivně odehnat. Nedělejte nic hloupého a vše si dobře promyslete.
Socializujte se. Až se trochu uklidníte a strávíte nějaký čas o samotě, začněte opět chodit mezi lidi. Když budete mezi lidmi a budete s nimi trávit čas, uvědomíte si, že život jde dál. Nikdo vás nenutí dělat něco, co nechcete, ale je dobré se na svět dívat správnýma očima. Přátelé, kolegové, ale i úplně cizí lidé vám v tom mohou pomoci.
Začněte zhodnocovat váš vztah. Je smutné nechat někoho jít, ať už jde o kamaráda, nebo partnera, ale někdy je zrada tím, co potřebujeme, abychom si uvědomili, že náš vztah již nemá cenu. Může být ve skutečnosti impulzem k uvědomění toho, že odchod pomůže k zbavení se stresu, negativních pocitů, které fungování s druhou stranou způsobuje. Ať již špatnou komunikací, nejistotou, očekáváním jednání, které nepřichází či slovní agresivitou. Podívejte se na svůj vztah střízlivýma očima a rozhodněte se, zda chcete obnovit důvěru v tohoto člověka, nebo ve vztahu raději nechcete pokračovat.
• Jaký byl váš vztah před daným incidentem? Měli jste se spolu dobře? Nebo jste měli pocit, že spolu jste jen z povinnosti a ten druhý se nesnažil to změnit?
• Naslouchal vám partner a byli jste pro něho důležití? Komunikovali jste spolu otevřeně, nebo jste měli tajnosti?
• Měli jste pocit, že se na tohoto člověka můžete opravdu spolehnout? Podržel vás v kritických chvílích, byl vám oporou? Zajímal se o vás opravdově? Mohl jste s ním sdílet i radostné okamžiky?
• Byl váš vztah vyrovnaný, nebo jste se snažili více, než ten druhý?
• Měli jste opravdu dobrý pocit ve vztahu s tímto člověkem nebo jste pociťovali stres při komunikaci s ním (písemné, osobní atd.)?
• Byla zrada neočekávaná, nebo máte nyní pocit, že se to dalo čekat? Má tento člověk mezi lidmi pověst zrádce?

Výsledek odpovědí na dané otázky, je vhodným východiskem pro vaše rozhodnutí, zda má vztah či důvěra v něj smysl. Můžeme si uvést příklad:

Komunikovali jste spolu otevřeně, nebo jste měli tajnosti? Vzájemná komunikace byl hlavní problém. Opakovaně nesplněné sliby, u kterých jste očekávali, že budou splněny – např. ozvu se večer – a výsledkem bylo, že čekáte a nic se nestane. Samozřejmě, že to ve vás vyvolá strach, jestli se něco špatného nepřihodilo. Poněvadž se to opakuje často, časem přestanete druhému důvěřovat. Špatná písemná a telefonická komunikace – např. napíšete email a nedostanete zpětnou vazbu, zda byl email přečten anebo zavoláte, nikdo nezvedá a ačkoli posléze vidí nepřijatý hovor, nezavolá vám zpět. V osobní komunikaci např. nezájem o váš názor v kritické situaci, ale i se členy své rodiny agresivní jednání, které byť jen přihlížejícímu nedělá dobře např. svému devítiletému synovi sdělení, že je debil, když se umaže. Tato komunikace ve vás vyvolá obrovský stres, tak že posléze nejste schopni ani za sebe normálně mluvit.
Naslouchal vám tento kamarád a byli jste pro něho důležití? Když jsme šli například do sauny po pohřbu známého, kdy jsem potřeboval podporu v emocionální situaci, tak mluvil pořád o sobě a vlastních problémech. Ze sauny mě pak strašně bolela hlava. Musel jsem jít druhý den pak relaxovat znovu, abych se spravil. Postupně jsem začal chodit sám, abych se vyhnul podobnému „zážitku“. Stala se mi taky autonehoda, a tak jsem mu volal, ještě v šoku, jako prvnímu hned z místa havárie, nezvedl mi telefon a ani posléze nezavolal zpět. Neměl jsem pocit, že by měl zájem být oporou v tom daném okamžiku. Celkově jsem měl dojem, že pro něj nejsem vůbec důležitý, což vyplývalo z jeho nesplněných slibů, ze špatné písemné i telefonické komunikace, tak třeba i nezájmu o můj názor v kritické situaci. Nemohl jsem ani očekávat třeba přání k Vánocům či blahopřání k narozeninám.
Byl váš vztah vyrovnaný, nebo jste se snažili více, než ten druhý? Rozhodně vyrovnaný nebyl. Když měl problém, byl jsem mu oporou jako formou emocionální podpory, ale i konkrétní pomoci, ať již v nemoci jeho dítěte, rozvodu, či v jakékoli jiné situaci. Měl možnost se podělit o radostné okamžiky například absolvování zkoušky, zážitky s víkendového pobytu atd. Já tuto možnost neměl.
Měli jste pocit, že se na tohoto člověka můžete opravdu spolehnout? Podržel vás v kritických chvílích, byl vám oporou? Zajímal se o vás opravdově? Mohl jste s ním sdílet i radostné okamžiky? Byl jsem několik měsíců v zahraničí a zajímal se o dění doma a u nich. Napsal mi jenom krátký email o jejich zahraniční cestě a o situaci nic víc s odůvodněním, že se mu víc psát nechce. Z emailové i osobní komunikace jsem neměl pocit, že by se zajímal o mé zážitky. Když jsme jeli z termálních koupelí ze Slovenska, zavolal jsem mu, abych se podělil o své prožitky, opět mi nezvedl telefon. Začal jsem se stahovat do sebe, poněvadž jsem měl pocit, že mi není oporou v žádné (ať již radostné či problémové situaci).
Měli jste opravdu dobrý pocit ve vztahu s tímto člověkem nebo jste pociťovali stres při komunikaci s ním? Postupně jsem začínal mít špatné pocity, když jsem měl narozeniny či svátek, nevzpomněl si. V případě, že jsem mu napsal, nikdy jsem nevěděl, jestli mně odepíše či nikoli. Dodnes nevím, jestli mou korespondenci četl. Když nastal nějaký skutečně vážný problém a potřeboval jsem podporu, nevyslechl mě. Nabyl jsem dojmu, že nemůžu od něj očekávat v podstatě nic, že bude mi oporou třeba na dovolené nebo na nějaké jiné akci. Prostě jsem od tohoto člověka nemohl očekávat nic normálního, co ke vztahu patří.
Byla zrada neočekávaná, nebo máte nyní pocit, že se to dalo čekat? Co vám přinesla? Určitě se mi otevřely oči. Rozhodně jsem nic takového nečekal. Vzal jsem ho na akci a očekával, že budeme jako tým a vzájemně si oporou. Že si to spolu užijeme. Předem jsem ho upozornil, jaké jsou podmínky a on hned druhý den akce přišel za mnou, že jestli nedostane to a to, tak skončí. Nezajímal jsem ho já, že bych musel řešit rychle za něj náhradu, a protože bychom nesplnili podmínky, bych mohl přijít o práci. Ačkoli jsem ho zastal ještě před akcí, zajistil, aby i jeho děti mohly se akce zúčastnit, přesto řešil jen sebe. Můj názor ho nezajímal. Zkazil mi celou akci a do konce jsem z toho již nevzpamatoval. Ačkoli akce tohoto druhu mívám již přes deset let, nikdy se mi nic podobného nestalo. Když jsem měl pak následně na podzim jubileum a ani si na mě nevzpomněl, pochopil jsem, že tady o žádný vztah mu nikdy nešlo.

Zdroj: http://jezdecky-skokovy-klub.cz/251/
 

10.12.2018 @ 04:27